Anotace: ?

Je to osud?
Co činí se být snad mým?
Neomezeným důvodem,
něco chtít, chvíli mít
občas snít?

Zatoulat se na cestě,
do mé duše a srdce,
zamyslet se
a uvědomit si
- to lehce?

Že žíti, býti a také sníti,
není jenom utéct z klece?

A tak se ptám,
kdo svede mne?
Na cestu jinou,
byť trnitou
šípkem plnou.

Prý trápení k tomu patří,
bolest se má procítit.
Občas tu i láska jiskří,
lepší je však?
Necítit!

Publikoval(a): MonikaZ, 22.9.2015