Anotace: Věčně něco hledáme, ale co vlastně?

Komu náleží, komu záleží,
na lásce ztracené, na lži bolestné.
Komu náležím, na kom mi záleží,
na větru ve větvích, na hvězdě spadlé.
Koho to nebolí, koho to neláká,
jít s láskou životem žebráka?
Kdy už přijde ten, který se nebojí,
na kom mi záleží, komu náležím,
vezme mě za ruku do říše květů,
vezme mě útokem, láskou jiných světů.
Útok, jistota a co k lásce patří,
slzy a úsměvy, jak pokrevní bratři.
Slzy a úsměvy, něha a pohlazení.
Síla a jistota, kde je, když tu není.
Prochází okolo, pohled nepřítomný
cizí a neznámí a přitom jsme stejný.

Publikoval(a): michaela07, 27.9.2015