Anotace: Kdo jsem byla a kdo jsem dnes?

Mlčky snažím se nalézt rým,
bloumám a přemýšlím,
v hlavě mám pouze dým,
co mohu si vymýšlím,

kde jsem byla a kde jsem teď,
zda jsem pokročila vpřed,
jestli smutku podléhám stále,
tak jako kdysi tak vřele,

tenkrát to vítr si se mnou hrál,
mým slovům se nesměle smál,
kam ztratila se ta síla,
jenž ve mě naplno žila.

Rok za rokem se střídá,
slunce každým ránem svítá,
mé srdce chladne díky bolesti,
stále přibývají nové starosti,

smutek zahalil mou tvář,
vzal mi jiskru i její zář,
tělo zlámané, shrbené,k zemi se krčí,
prorostlé trním co ve smutku mlčí,

odnětý hlas jenž tak libě zněl,
nahrazen prázdným co ztrápeně hřměl,
shozený úsměv což potěchou býval,
na něž i morous úsměvně kýval,

oči potopené v paletě barev nelidských,
odstínů plných šedi nečistých,
bez jisker jenž v něm plály,
co pomalu jako sníh tály!

Tohle již nejsem já,
není nikoho kdo mě zná,
umřela jsem v bolesti zrodu,
čímž byla láska jeho svodu.

Nestoudná a nadarmo vzatá,
jeho ústy vyslovená a dříve svatá,
znetvořena v jeho nefér hře,
což bylo začátkem v mé prohře!!

Publikoval(a): Brazzillka, 27.9.2015