Anotace: sbohem léto...

Před světly a městem do přírody utéci,
kde lidé nejsou, jenom břečťany a stromy,
kde tě tisíce hvězd chtějí do tmy obléci
a svou září ochránit od každé pohromy.

Jak mokré dřevo v rudém ohni tiše syčí,
v jeho teple nebezpečí nehrozí,
blikající světlo všechny tvé strachy zničí,
a Velký vůz dnes v noci moc rád tě povozí.

Na temném nebi nekonečno se odráží,
to nezměrné neznámo, jež stále nás vábí,
za místa kde velký Neptun stojí na stráži,
za světla jak utkaná z temného hedvábí.

A co přinese budoucnost je ve hvězdách,
jež jsou tak stálé a nikdy názor nezmění
a jen bledý měsíc dí, uprostřed svých drah,
že jediné jistoty zde na světe není.

Publikoval(a): Tenebris, 28.9.2015