Anotace: Je to už delší dobu, co jsem tuhle báseň napsala, ale napsala jsem ji proto, že jsem si vzpomněla že mi někdy v tuhle dobu před třemi lety umřel pejsek...A mě to strašně vzalo, vždy jsem brečela po večerech a prostě jsem tomu nemohla uvěřit.

Pořád si přeříkávám samé proč,
proč tu nemůžeš být,
proč o tobě musím už jen snít?
Křičím, už prostě nemůžu dál,
černý muž mi tě bez optání vzal.

Co se bude dít dál?
Můžu tu jen tak stát,
mám pocit, mám vinu,
že bez tebe už život nemá,
žádnou cenu.

Snažím se na to přestat myslet,
ach, ale kam si šla?
proč nemůžu znovu spatřit tvou tvář?
Ne, já nemám už sílu,
tohle má dosti velkou míru.

Smrt mi tě vzala,
pořád mi zní v hlavě tvůj hlas.
Možná, až nadejde můj čas,
už nikdy nikdo,
nerozdělí nás.

Publikoval(a): Amber, 30.9.2010