Jedno z rán
Jedno z rán
Konečky prstů
na víčka tisknu ti,
chci zůstat skutečná
ve tvojí paměti.
Vždycky tak nesměle
ptáš se "smím?"
Jen hlavu polož si
na můj klín.
Něžně ti do vlasů
jméno zašeptám,
ty oči rozevřeš:
"Usměj se, umírám!"
Publikoval(a):
GabrielleT., 6.10.2015