Anotace: Zná to snad každý a příjemné to není.

Před čtyřiceti minutami zvonilo.
Sedím tu v učebně bez oken,
s jediným východem ven.
Ještě pět minut tu musím sedět a dělat, že vše chápu,
mezitím v mé mysli však nad učivem tápu.

Před čtyřiceti minutami zvonilo.
Učitelka nepřetržitě žvaní,
někdy mám pocit, že je snad saní.
Žvaní, žvaní a pravděpodobně nepřestane ani, když zazvoní.
Mezitím se Kudrová za mnou nechutným parfémem navoní.

Před čtyřiceti minutami zvonilo.
Že já jsem se radši neulil,
proč jsem jen nad nabídkou Franty Viška oči kulil?
Právě teď jsem mohl někde pobíhat,
čas mi mohl krásně ubíhat.

Před čtyřiceti minutami zvonilo.
A co to? Slyším známý zvuk.
A z chodby nese se velký hluk.
To je přeci zvonění!
Sláva! Už uteklo těch zbylých pět minut mučení.

Utíkám ze třídy jako blesk!
Houknu ještě na učitelku: "Zítra jsem zpět, žádný stesk."

Publikoval(a): Two faced angel, 7.10.2015