Anotace: Opožděné zamyšlení nad perseidami

Pro nás hvězdy nepadají,
nechtěj na nich nikdy moc,
v Mléčné dráze z dálných bájí
hledám marně noc co noc.

V srpnu splňují se přání,
prsteny se zalesknou,
meteorit zář svou sklání
do oblouku modrou tmou.

Žárem vyhlazen a proryt
vzlétá promarněný sen,
tichou nocí meteorit
s vesmírem je zasnouben.

Uběhlo září, milý srpne,
a naše osudy už jsou jiné,
netřeba příčestí minulé trpné,
anóbrž přítomné činné.

Publikoval(a): podnebný, 11.10.2015