NA CELEJ ŽIVOT
NA CELEJ ŽIVOT
Anotace: Trošku delší peace,ale šlo to samo..nikdy na to nezapomenu
Ta bouře na mý hrudi při setkání v podvečer,
srdce jak na pouti,štěstím bych brečel,
po prvním polibku zbavim se křeče
no a teď ať se čas vleče!
Co na tom,že nemáme kam jít,
ruka v ruce a v tom je ten klíč,
teplo z tvý dlaně,co víc chtít?
Láskyplnej pohled,ústa čím dál blíž,
ten pocit,že si moje,že sme svý,
vědomí,že kdykoli tě pohladit smím.
Nejdřív moje,pak tvá slova poškádlí,
jediná,žes ta pravá sním.
Je tak chladno a my sme v teple,
zákaz se vzdálit a pustit se,
pak na lavičce s tebou cejtim se jak v křesle,
směj se dál,Bože tak štastnej teď sem.
Nevim jak to děláš,ale cejtim se dobře,
tvý vlastnosti sou výčtem mých potřeb.
Šedá obloha a já jí vidim modře,
jakmile svou hlavu o má prsa opřeš.
Konečky prstů od spánku až k bradě,
sotva se dotýkam a tušim touhu mý dlaně,
tvoje nehty na mým zápěstí,nepřestávej hlaď mě,
tahle chvíle nesmí skončit v žádným případě!
Sem tam někdo projde,ale my vidíme jen sami sebe,
ty věříš mě a já věřim v tebe,
v tu chvíli nás nevyruší ani bouře,
ten moment zákony světa popře.
Náš pohled do očí tvoří pevnej most,
těch něžných dotyků nebudu mít nikdy dost,
správně teď máme být promrtlý na kost,
přitom hoříme,seš mí touhy host.
Jindy zase na zábavě vipadáš tak lstivě,
jedeš po mě,sedam k tobě a musim blbě civět,
neboť ti to Leni strašně sluší,
pro ten rachot tvá ústa k mým uším,
tvý otázky sotva slyším,ale tuším
co chceš říct,zasahuješ mí srdce kuší.
Bože když vidim ty šňůrky na tvých zádech,
těsně u tebe se soustředim na tvůj hlubokej nádech,
známe se pár dní a já svíram jeden konec,
jemně popotáhnu a cejtim se jak borec
a přestože čekam,že mě odhodíš,
ty se otočíš,pohled prohloubíš a já vidim jak mi věříš,
v ten moment se v mou vílu měníš,
ucítím jak se na vteřinku zasníš,
věnuješ mi jeden dotek a na parketě zmizíš,
oslní mě světla a z dohledu se ztratíš,
pak už jen ty mžiky,jak do rytmu se vrtíš,
setinky vteřin,jak potkávaj se pohledy,
přeju si jen,aby to nebylo naposledy,
ať smim tě zase pohladit
a najednou vidim tě se posadit.
Hodně místa všude kolem,
malej plácek uprostřed mých kolen,
jako bych ho přímo pro tebe připravil
a ten pocit radosti,co se dostavil!
Opěrky z mých paží vytvořily ohradu,
podvědomě sšitý přímo pro tvou postavu,
ty usedáš pomaloučku pozadu,
oči přilepený přesně tam k tvým pokladům.
Na oušku máš mínus,já na jazyku plus,
čtu ti ve výrazu:"jen to zkus,tak to zkus".
Protiklad se přitahuje a ty máš vkus,
jak přeješ si pocítit pár pus z mých úst,
teď né holka teď nás neruš,
teď je to naše chvilka a tys jak nůž.
Leni nebýt tam tehdy ona,
nebýt tam ta v oku spona,
vysál bych tě jako upír,
ostrý hroty svý touhy ještě víc bych brousil,
neexistuje abych prosil,
všechny zábrany bych kosil,
aspoň chvilku ať tě necham bys prosila,
odtrhnout by ses zkusila,
no a pak bys podlehla
a stejnou chuť dostala.
Je přirozený ty věci chtít
a já tě musim mít,
stranou si tě vzít
a nechat tu vroucí vášeň vřít!
Publikoval(a):
plzeNaakej, 3.10.2010