Anotace: letící výš a výš...

Jsem to já ?
Ostnatým drátem
Omotaná zvenčí i zevnitř
Aby se ke mně bolest nedostala
Aby mi láska neutekla

Jsem to já
Ještě stále bolavá celá
Od krve lepkavé z hlubokých ran
mokrá
Vzpomínky zůstávají v duši
křehké jako okenní tabule ve starém domě
mlhavé
jako jsou rána
přes rosu na řasách
nevidím červánky

Jsem to já ?
Uzamčená sama v sobě
Před světem uvězněná
A přitom svobody lačná
Jenom jí uchopit
A nechat žít

A žít

Nechat ego probudit
a vznést se v podzimním větru
jako draci
co každé odpoledne ožívají v oblacích
jako dětské duše
letící s nimi výš a výš

Publikoval(a): vanovaso, 26.10.2015