Anotace: Jedna prázdná v plášti ošumělém, druhá vysypaná. I tak život nádherný je. Stejně jako bezměsíčné noci i tichá jarní rána.

Skrblit, spořit,
do šuplíku,
pod polštáře,
jmění hrabat - tvořit.

Kapsy plné,
zlata záře.
Strachem o své jmění,
oka nezamhouřit.
Ustarané, šedivé mít tváře.

Co je život,
lakoty a chamtivce
s naskrblenou bednou zlata.
Lepší prázdno v měšci,
vítr v kapse.

Kol sebe však,
přátel věrných,
dobrá parta.

Publikoval(a): Taren, 27.10.2015