Anotace: ...

kráčím v krvavém listohávu
pěšinou ticha
uprostřed rozbouřených slov
kytici bolehlavu
hodila jsem přes korunu splavu

a říční hladina
závojem podzimní nevěsty
zahalená
vábit mě začíná
až sotva dýchám

vzpomínky vzlétly nad stromoví
v obláčku rozfoukaných iluzí
zdáli mě volají
ptáci ledoví
zpívají
o lásce o zkáze o neduzích
jsou tolik
drsní a syroví

mlha mě po víčkách
hladí s něhou milovaných dlaní
z rukávů mi opadává listí
v ledových peříčkách
honí se déšť se soumrakem
kdo bude lovcem
kdo bude kořistí
až rozplyne se opar ranní

Publikoval(a): glacier, 11.11.2015