Anotace: smutek

Ve stěnách plné vzpomínek bolestivých
V oknech vyhlížející ptáky co to ví
A vidí stíny osob trýznivých
Vítr dovnitř proniká a tiše zní
Omývá dětské oči

Oči pokryté prázdnotou života
V srdcích opuštěných zůstala prázdnota
Pláčou na místech, kde se svět točí

Přes stěny proniká chlad a hlasy
Vítr otírá o zdi vlasy
Ptáci slyší rozčílené z nebes hlasy
Stínem šedivý jim vlasy

Tuláci po chodbách prázdných
Čáry světel zavřený za stěnami
Vidět v očích chladných
Propasti pod vysokými skalami

Tiché kroky zlých
Děsí noci temné
Strach v očích dětských
Y mysli zatmění úplné

Na stěnách smutné vzpomínky černobílé
Pláčou a vidí osudy ztracených
Stěny starobylé
Držící obrazy zmizelých

K nim oči hrůzy vidí
Ruce je strachem zebou
Zlí a málo pošetilý
Do snů je vedou

Mříže na branách se zámkem
Bytosti s neklidným spánkem
Jsou však oni jiní
Jednou projdou slávy síní

Jejich zpovědi před oltáři
Prosby k nebi
Životy vyprahlé jak stepi
Tváře slz ležící na polštáři

Pozorují anděla svatého
Přes mříže do světa
Modlí se „pomoc mi, z domu prokletého“
Oči osvítila padající kometa

Drží se za ruce své
Hvězdě říkají časy, co prožili zlé
Dvanáct měsíců sedm dnů
Štastných i prázdných snů

Avšak cesta nevede pryč
Není domov jen prudká tyč
Co přichází, když noc nastává
Vítr hebký ustává

Stěny jako bludiště zbloudilé
Stopy v kamenech s nápisy
Tváře vyděšené i nemilé
V komnatách s temnými kulisy

Tam vstupují stíny po špičkách
Tiše a nebezpečí svolávají
Plamínky na pokojových svíčkách
Tiše zhasínají

Oči pláčou k
Oči pláčou každý den
V srdcích smutek a žal
Zakleté cesty ven
Nápovědu by každá bral

Oni vše však vidí
Bič přijde, když mě chytí
muky s bolestí
zuby strachem zachřestí

vězení místo tmy
pokoj jenž vězní naše duše
stěny ničící naše sny
dny i noci v hrůzné předtuše

jen zavřené dětské oči
vidí květiny a ráj
na pouti kde klaun se točí
v období kdy přichází máj.

Publikoval(a): Castly-Roman Propper, 16.11.2015