Anotace: . . .

Přála bych si jít cestou
co nikam nevede
Přála bych si jít chvílí
co nikdy nebyla
Přála bych si mít mapu
co nemá okraje
Přála bych si mít své vlastní
bílé místo

Stačil by mi kámen
anebo kousek řeky
Stačila by mi jáma
hora, anebo stín
Stačilo by mi ticho
rozbitý kolotoč
bublina v moři
mrak páry
zrnko prachu

Stačila by mi škvíra
do které se schovat
Krempa oblohy
pod kterou neběží čas
Teplá dlaň
do které se schoulit
Odlesk v oku laně
ve kterém můžu spát

Protože až moc míst na světě
má v sobě ozvěny křiku
Protože až moc zápěstí
je spoutaných hodinkami
Protože až moc míst na mapě
má na sobě kaňku hněvu
Protože až moc hodných lidí
stáhne dlaň, když je někdo spálí.

Publikoval(a): Poutníček, 20.11.2015