Anotace: ...........

Jsem opuštěný chlapec v neznámých ulicích
V temných koutech velkoměsta
V němž zmateně procházím kameami chodníky
Podél domů a stromů bělících
Pozlacených obchodů s náhrdelníky
Lesknoucí se jak vánoční hvězda

Bloudím ulicí, kterou bída pohltila
Přemýšlím o svém domově v rozkvetlé zahradě
Jenž opustil jsem dávno před tím
Nyní se chci vrátit, o tom celé roky sním
Povídal slova špatná, jenž mě omámila
Na lavičce v růžové ohradě
Kde odchod má duše prokletá oznámila

Město nikdy nebylo pro mě místo
Je plné, ale přitom strašně opuštěné
Toužím vrátit se na své rodné rozkvetlé hnízdo
Musím opustit ulice temnem přehuštěné

Přehuštěné otrhanými, podivnými lidmi
Bídy a utrpení v koutech kam nikdy neměli mé oči zavítat
Chudáci ležící na chladném kameni a škemrající o kousek chleba
Až do slzy se mé vědomí dostává, že oči své musím zavírat
Po kapsách leze každý dareba
V té to situaci každý člověk zneklidní

Doházím až na samotný konec místa hrůzy
Přede mnou opuštěný vyhublí pes kouše staré blůzy
V očích utrpení jako ti lidé už dávno ztracení
Bez domova svými nejbližšími zrazení

V dálce vidím život v rozkvetlé zahradě mého domova
Kam přišel jsem zpátky
Z místa jako z temného ostrova
Doma zrodím nové štastné začátky

Avšak ta hrůza se promítá stále před očima
Vcházím do dvéří, na níž věnec z tulipánů visí
Všude prázdno uvnitř již dávno všechno zemřelo
Pohlcuje mě smutek a první zima
Květy barevné s větrem času mizí
Tiše ani slunce nic neslyšelo

Rodina, jenž jsem znal jako chlapec malý
Umřela dávno jednou v hladném počasí
S větrem a vločkami které jakoby zpívali jejich poslední písně
Pocit samoty je stálý
Zima svůj meč opět vytasí
Já i můj dům rozkvetlé zahrady se dostane do tísně

Sedím u krbu v den kdy vůně a radost dostane každé dětské oči
U stříbrného stromu, na nějž padají z nebe vločky
Andělíček na okně se točí
Melodie smutná jakoby odlétaly na poslední cestu babočky

Vycházím ven, zahrada je opět krásná
Sníh poletuje všude kolem mého domova, kde jsem se narodil
Bílá přikrývka na květinách je nádherně úžasná
Zimní zázrak jako by se znova zrodil

Zima utekla jak voda
Přichází jaro období rozkvětu a barev
Slunce světlo dodá
Na narození nádherných motýlích larev

Barvy všude v zahradě mé
Červený tulipány a mák
Nádherný jak fénix pták
Růžové překrásné orchideje
Ke štěstí to vždy přispěje
A růže ze žluté jak paprsky slunce nebesích
Tráva zelná jak v krásných pralesích

Zahrada sice nádherné kvete
Můj život však již nekvete
Osamělost a utrpení co jsem kdysi spatřil mě dohnala
Paní temnota se ke mně přihnala

Chytila mě za mé ruce od vonavých květin
Vynesla mě po oblacích do nebes, kde mi slíbila klid
Krok po kroku nebeských pěšin
Na konci splnila můj slib

Byl to jsem velký hlupák, že jsem kdysi domov rozkvetlé zahrady opustil
Mohl jsem žít klidně s rodinou, místo toho mi kdosi černotu do těla vypustil
Nyní spím v místech, které znám
S rodinou milující pokoj v duši mám

Publikoval(a): Mr.Lonely, 21.11.2015