Anotace: Běsi...

Plazíš se tou blbou ulicí
už nejmíň po sto pátý,
stejnou temnou ulicí
a vzýváš všechny svatý.

Tak jako vždycky,
když máš upito
tváříš se tragicky
a trápíš se, že bude
v alejích nablito.

Ve skrytu duše ale
doufáš tajně,
že následky
to budou trvalé.

Jako Baudelaire, Rimbaud
a jiní prokletí básníci
budeš na troud
zpocen, běsnící
na poslední soud
dorazíš jak jinak
než s kyticí.

Koho by to sralo
vždyť temných duší
je pořád málo
a zbytek neví,
co se sluší.

Drze řekneš
hluché přísedící
a konečně
s jasnou vizí
zrůda blející
zručně zmizí.

Publikoval(a): Chubby, 2.12.2015