Anotace: Napadají vás také podobné otázky??

Život je tak zvláštní zcela,
jednou radost – pak zas žal,
ze vzpomínek sbitá cela,
dá se z ní však prchnout dál?

Roky letí jako voda,
radosti je čím dál míň,
Je to asi věčná škoda,
že budoucnost ztrácí cíl.

Každý zážitky jen hledá,
majetek svůj hromadí,
zvláštní pocit vzájemnosti,
brzy „zlato“ nahradí.

Proč nemůžem jako dříve,
zajímat se o vnitřek,
proč každý jen zajímá se,
o sebe a majetek?

Nějak tomu nerozumím,
kolem sebe cítím klam,
přetvařovat se neumím,
jak s pocitem tím žít mám?

Jak mám dáti všem najevo,
že spadnou do propasti,
že se řítí do zátoky,
bez lásky, citu a cti?

Publikoval(a): hypertenze, 12.10.2010