Anotace: vzpomínka na doby kdy jsem trhal normy jak německej ovčák

vzpomínky
střepy štěstí
minulost
střepy bolesti
budoucnost
střepy beznaděje

ani jsem neotevřel oči
zaplavil mě pot
než se vzpamatuji už jsem zase zpátky
za spaní hrůzou křičí dost!
za chvíli již zase budu stát u oprátky

v zoufalství hledám přes řeku most
ta představa že celej den se ničim
pomalu a jistě sám sebe mučim
tahle práce krásně mozek vyleje
již chápu proč člověk svůj život proleje

vzdal jsem se svého snu
a radši budu žít na samém dnu
zničil jsem své dílo, a teĎ zničim sebe
ve fabrice kde mne krásně hrabe
nadherný pocit jak se mysl vyprazdnuje.....

již nebude trvat dlouho
a nastane nekonečný ticho
moje vnitřní hlasy utichaj
z mého těla uprchaj
brzo už budu mít klid
zařadim se mezi lid

čekám a čekám
stojim klečim a plazim se po dně
kdy přijde čas soudnýho dne?

Publikoval(a): far man, 11.12.2015