Anotace: na život

čtyři roky nazpět,
s rozervanou duší,
obklopen lidmi a přesto sám,
zasedl jsem ke knize,
kde všemi milován
a nikým nevítán
francois villon s osudem zápolil.

A je to úžasná kniha
od paní Loukotkové,
nechť je jí země lehká,
Navzdory básník zpívá,
tak silná a tak křehká.

Byl jsem silně okouzlen,
prvním z básníků prokletých
jež po mnoho staletí,
je s námi stále přítomen.
Francois Villon.

Jeho verše nadčasové,
kde bezútěšné hlubiny,
střídá láska, city snové,
pronikly v mé slabiny.

S touto silnou inspirací,
i já začal rýmy psát,
vetšinou jen pro legraci,
a pro ženy jenž měl jsem rád.

a jsou tomu již čtyři léta,
tolik vody pod mostem,
Láska lásku vystřídala,
došlo k dalším známostem.

a byl to všechno pěkný čas,
nelituji žádných lásek,
které poté sebral ďas,
přibylo jen drobných vrásek.

Publikoval(a): paranoya, 12.12.2015