Anotace: . . .

Stála v kruhu ze žlutých tulipánů
a vítr jí trhal žehlenou sukýnku
kterou si tak vzdorovitě
cukala u kolen, když nebyl nikdo kolem -

nenáviděná kakofonie tónů
se jí vplétala do vlasů
když raději četla v odrbané knize.

Stála v ohrádce žlutých tulipánů
a poslouchala, jak se kdesi nad ní
tříští okna

Byla to vzpomínka stejná
jako každá další druhá
smíchaná s pár drobky bílého těsta
a máminou kuchyňskou zástěrou...

Trucovitá, vždy tak trucovitá
dělala uzly tam, kde měla být jemná nit
a uhlazovala záhyby
kde se měly tyčit hory -
snad že v nich najde
kamaráda na hraní...

Stála ve vězení žlutých tulipánů
její levá jako pravá ruka prázdná
tak úplně, příšerně bolestivě prázdná
a kdesi na konci
se zabouchly oboje dveře.

Publikoval(a): Poutníček, 18.12.2015