...
...
S bolestí večer usínám,
I ráno se probouzím.
Náhle se pak usmívám,
Když pár vět utrousím.
Na srdce mi padá tíž!
Nemůžu se nadechnouti.
Táhne mě stále níž,
někam do propasti.
Obklopena pesimismem,
Dívám se na svět.
Když nemůžu být s mužem,
vrátit vše zpět.
Publikoval(a):
ivankaaknavi, 18.12.2015