Hrbáč
Hrbáč
Můj milý hrbáči opomíjený,
ty co se krčíš před domem mým,
neboj, já vím, že v okno mé hledíš,
že uspáváš mne svým listovím.
Ale zda ty víš, že každou nocí,
co prosedím u okna v záři hvězd,
že pohledy naše, milé a vroucí,
zamíří k sobě a počnou se plést?
Můj milý hrbáči, já dobře vím,
vídals mě s koťaty si hrát,
proč jsi mi po větru nezašeptal,
že v tobě tleje listopad?
Publikoval(a):
GabrielleT., 6.1.2016