Anotace: . . .

Kde nacházím nespavost
potulných denních králů
tam v korunách dávno prastarého dubu
vídávám tvůj sen.

Vídávám lichometné přetrvávání mládí
jak po koutech čistí pavučiny
a občas práší na rodinné stříbro -

v ruce pevně třímaje
dědovy okuláry.

Ve vetšenictví na rohu
se po večerech pokouším najít lásku.
Že se snad schovává
v hromadách starých hadrů
a stojanů na deštníky...

Ale možná se spíš ujišťuji
- protože naděje umírá poslední
ale i ta může občas přeskakovat v řadě -
že tam nikde opřené o zeď nestojí
mrtvé dubové hole.

Publikoval(a): Poutníček, 7.1.2016