Anotace: Svitava o tom ví. A já také vím, jaké to je mít na sobě takovou deku.

Den se krátí
už má na kahánku
blížící se noc hází
pod nohy dlouhý stín
jako hrách
aby už nevstal


Chci spát
usínám
přemožena závislostí
i na tobě


Ve snech
bez dalekohledu
chci celý vesmír prohledat
najít tvoji nešťastnou hvězdu
jsem tak volná
svobodná ještě ne
když ležím
usínám s láhví červeného vína


Vzhůru za tebou
mě ponesou
sny a dívčí křídla
popálená
o vysoké napětí lásky


To jen bůh a láska ví
že má tak velký chrám
v něm tolik místa k hodování
dvě síně
dvě komory
plné stále červeným


Láska ukradla duši
plní ji slanými slzami
aby šla k čertu ke dnu se mnou
když se v chrámu rozléhá ozvěna
tvých odcházejích kroků vzhůru ku hvězdám


Pláču sama
silnou slabostí
pláču tiše do noci
pláču ne nad sebou
nedoletím tam kde jsi
mám popálená křídla


Slzy ředí ve sklenici silné víno
vesmír se vzdálil
nezmizel
jsi v něm docela

Ve dne není hvězdy vidět
noc začíná
jen to parte na stole
je ještě černější

Noc přemožena dnem
na mne hodila těžkou deku

Publikoval(a): Tonyend, 10.1.2016