Básničky, Poezie, Verše

v

Bohyně Afrodita pod jménem Markétka je dnes

Bohyně Afrodita pod jménem Markétka je dnes

Brazzillka Básně » o Přátelství

Anotace: O přátelství, kterého si neskonale cením, a tak báseň právem Ti Markét patří!

Krása má tisíce podob,
o té vnější nemusím psát,
být Afroditou má mnoho výhod,
na slepou si nechci proto hrát,

Tvé nitro a duše zaslouží si poezii,
chce se mi přemýšlet, v čem byl ten podnět?
tak krásu tvou bez rukou svých neprožiji,
díky tobě moudro mé může dospět,

Síla Tvá nedostižná pro lidstvo jest,
tvá hloubka lásky vesmír pokryje,
nestačí mi vzdát ti pouze čest,
neznalost zásoby slov světu odkryješ,

Famózní a dokonalá jak málo o Tobě to je,
jakou inspirací pro lepší svět opravdu jsi,
jak nevídaný jsi zázrak či jev?
jak nedostižná pro lidské lži,

vzbudilas ve mě krásno,
skládat Ti báseň chci a musím,
jak si z bouřky niterní stvořila nebesky modré jasno,
jak si darovala mi dech i když se navždy dusím,

jak dokonalost tvá vzbuzuje strach,
jak čistota lásky tvé je nepochopena,
jak zbabělost způsobí manželství krach,
nelze abys byla Ty Ta usmrcená,

jsi vítěz i když nikdy nebudeš bojovat,
tvá neskonalá láska i pro boha neznalá,
i když tě okouzlí i nemocný psychopat,
zažiješ na chvilku být i zoufalá,

jak bys milovala dál i kdybys zabita jím byla,
každý vrchol už zdolaný bez chůze máš,
fascinuje mě tvá nadpozemská síla,
jak obětuješ i sebe, svou duši na dlani darem dáš,

i kdybys mučena jako Kristus tak dlouze jím byla,
i tak bys ses své lásky nevzdala,

jak famózně můžu o kráse tvé psát,
o dokonalosti božské co po předcích až z Řecka máš,
od stvoření světa, k Afrodité bohyni,
domovem ti bývala ta bájná hora Olymp,

bohyně krásy a lásky být, toť tvůj dar,
ty jsi utvořila nevídanou dokonalost,
jež dnes je pro mnohé útěk, strach, smrtící žal,
což jedinečnost tvou potvrdí božská tvá vytrvalost,

úchvatná filozofie díky tobě jest,
jak nevysvětlitelné s poezií spojit,
jak vědoma jsem si že neznalost slov není pro vědu trest,
jak se mohu v kráse zmateně batolit,

jaký konec vděčnosti mé ti dát?
úctu mou navěky věků máš!
to že láska za vesmír i rozsah může mít?
cítím to mé hluboké uvědomění že s životem uzavírám mír,
že jsi mi dala odpověď, jak filozofie zbytečná není,
že není škoda v tento den, na tomto místě žít,
jak blahodárná a účinná jsi pro svět terapie denní,
mě se dokonce žít vážně začíná i chtít!!!

Markétko tuhle báseň ti k nohám skládám,
před básníky famózní beze strachu vkládám,
tady vládne klid a mír, básník úctu k dílu básníka má,
tady se po pravdě beze strachu nemusíme sebe bát!

poezie zbytečná nikdy nebyla a není,
dokáže vyvolat i bez dotyku po těle mrazivé chvění!
Publikoval(a): Brazzillka, 11.1.2016
Přečteno (543x)
Tipy (4) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: RózaPek, Mirastus, gogol

Spodek

Stránka generována 24.11.2024 11:39
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti