Sen pod stolem
Sen pod stolem
Pořád jsi v mojí hlavě
tvoje oči mě zkoumají
moje jistoty bourají
jak tma na konci hlavně.
Když pálíš do mě bolest
jako by si to tělo přálo
nemohu v sobě víc, nalézt
co kdysi bylo a hřálo.
Nesnáze s nesnází nezná cit
jsi moje labuť, každé chvíle
vzdálená kousek i věčné míle
bez Tebe na Zemi musím žít.
Hloupě jsem žil, hloupě vážil
zapomenout jsem se snažil
hloupý co žil, hloupý vážil
život pro ní mu mizí z žil.
Publikoval(a):
Cygnus, 21.1.2016