Anotace: pocit hysterie v tichosti noci každým občas mává

Ta přání vyřknutá v noční osamělosti
ve chvílích, kdy žal tvůj tma chtivě líbá,
vzývaná jsou vší tvou ukrutností
a probouzí se zlost po špatnosti divá.

Oči tvé kalné nevinně žalují
na toho, kdo donutil je v němý křik.
Před rty s příslibem tichým varují.
Zavřely se tíhou řas na okamžik.

Svatozář čistoty tvé pozbyla již lesku,
v mlčení hlasitém jen děs a hrůza dřímá.
Chci dotknout se tě, zbavit tě stesku
avšak mrtvý chlad zrcadla mě jímá.

Publikoval(a): Felicis, 21.1.2016