Cestou domů
Cestou domů
Buď ve mně ve chvílích tmy
když za tenkým zvukem dál se stáčím
jsem zakuklená v listech bez vzpomínek
a dívám se jak svět blázní.
A znovu se ptám kde máme svá rozcestí
kdy v divokých stržích ztratíme rovnováhu
zatím ale s dorůstajícím snem
tě přijímám do útulného pokoje bez světel.
A znovu si nutím souzvuk slov
v rozněžnělých zákrutech sama se vzpínají
jejich jepičí život se nám odráží od tváří
cestou domů…
Publikoval(a):
Lugilla, 23.1.2016