Anotace: Víla si zvolí okamžitou lásku místo nesmrtelnosti, pak lituje.

Na rozkvetlé louce pod vysokou horou
vznášela se víla lehce bosa rosou.
Má ráda tyto chvilky lásky k přírodě ryzí,
má je ráda, než s prvními paprsky zase zmizí.

V houští na okraji těchto luk,
skrýval se pln lásky nadějný kluk.
Vždycky k večeru dvořit chtěl se jí,
hned, jakmile na louce se objeví.

Víla vždy po západu na louce tancovala,
i k houštím na kraji louky se přiblížila.
Předváděla se tak několik dní,
ona už od začátku o něm ví.

Mužík dodal si odvahy a vpřed vykročil,
půvabnou vílu tím však vůbec nezaskočil.
Došel až k ní, ona se na něj už připravila,
vzala jeho růži a něžně ho políbila.

Noc byla již z půlky protancována a on šťasten,
že víla přivinula si ho k sobě pod platanem.
Ráno probudil se muž a vedle něho víla,
co sama si tento osud smrtelnice zvolila


Na rozkvetlé louce pod vysokou horou,
vznášela se víla dříve bosa rosou.
Měla vždy ráda tyto chvilky lásky k přírodě ryzí,
občas si přeje, ať s prvními paprsky zase zmizí.

Publikoval(a): mtek, 28.1.2016