Anotace: Renovace sebe sama.

Umírá čest z druhé ruky
ta Braillovým písmem psaná sbírka básní
které jsem ve vší své zaslepenosti
stejně nikdy nepřišla na pointu

a rodí se nová duše

Drzými barvami vyznačím svoje místo
a nepohnu se z něj
neuhnu ani ve chvíli,
kdy bych se normálně
skrčila v koutě a kývla.

Dávám k pronájmu svůj starý byt
ve kterém se nikdy nedalo spát
protože byl pod cizíma nohama a
ty vždycky dupaly
silně a strašně nahlas

Dávám na prodej svůj starý balkon
na kterém jsem vždycky dýchala cigarety
ačkoliv jsem je nekouřila
a ze kterého je věčně vidět jen
šedá zeď protějšího domu
a plebs

Dávám k přeorání svou starou zahradu
kterou mi dobří interesovaní lidé
vydláždili a osázeli drátem
že prý bych se stejně o květiny
nedokázala starat

a dávám si cedulku na svůj nový dům
na ten dům, co má výhled na nebe
a vždy otevřené dveře
a pro každého bolavého známého
má jeden měkce žlutý pokoj
s črtami ticha na stěnách
a vázičkou vlčích máků.

Publikoval(a): Poutníček, 31.1.2016