Anotace: Nikdy nevyrostu a vždycky nebudu poslouchat mou mámu.

Máma vždycky říkala,
nechoď nikam sama
a vrať se hned domů.
Tak jsem se sebrala
a šla do hluboké lesa,
kde nebylo nic a nikdo.

Hledala jsem inspiraci,
objímala stromy,
plakala, když padal déšť,
ležela v blátě
a přemýšlela, jaké to je,
hnít dva metry pod zemí.

Ostatní se divně tvářili,
když poznávali můj humor,
já se divně tvářila,
když poznávala jsem je.
Divný ! Píšu divně !
Mluvím divně ! Asi budu divná...........

P.S. Mami, večer se budu vracet domů zase sama .............. ;-)

Publikoval(a): Claire Tinkova, 19.2.2016