Anotace: Báseň vzniklá v mých těžkých chvílích.

Tisíce otázek honí se mi hlavou
černý stín nade mnou bdí
přeludy, strachy v mém těle plavou
kde je ta holka, co o lásce sní.

Kam něžnost má mizí
proč vše krásné je mi cizí
proč květ můj uvadá
proč duše v temno propadá.

Černý stín mě svírá, trýzní
tělo krvácí
duši ztrácí
umírá po životě žízní.

Venku sněží
přesto dýchám stěží
slzy mrznou na mé tváři
duše dychtí po svatozáři.

"Což snad už není mi pomoci?"
Říkám si pro sebe tiše
jen chladný mráz mě slyší
kéž mou bolest utiší..

Publikoval(a): Jera_lu, 24.2.2016