Anotace: Zase jedna předpůlnoční a trochu nemravná

Pohlaď mě víc, chci tě cítit ještě zítra
Cítit, že posloužilo ti snad moje tělo
Být víc nebo snad míň než jen ta chytrá
Porouchaná z toho, co by se dělat mělo

Dvacet let dokonalá ve své úzkosti
Uvnitř mám asfalt, tak prosím nejdřív zavři oči
Opij mě, sveď mě, svaž mě lidskostí
Můj vesmír už chvilku potřebuje pootočit

Netrap se, nerozpadnu se ti v prach
Když mě stiskneš ještě trochu silněji
Sraz si mě k zemi, nebudu mít strach
Klidně mi dopřej všechno, co si přeji

A něžnost si odpusť, není mezi námi soudce
Tak ať to bolí, měj mě prosím v hrsti
Jen si mě rozdrob, nenech mě nadechnout se
Pohlaď mě víc a pohlaď mě proti srsti

Publikoval(a): Sedmnáctka, 28.2.2016