Anotace: Jen tak ...

Jaké to bude za třista roků,
co nového a těch změn,
co přátel všude, ale i soků
a objeví se zvučných jmen?

Stále je třeba orat, sít a vláčet,
rolník jak dnes bude v poli kráčet.

Jaké to bude za třista roků,
co válek přejde a slzí žen,
co zemi změní i řek toků,
zda člověk bude přetvořen?

Oráč si opět pot z čela stírá
a ve svá pole, stálá je víra.

Jaké to bude za třista roků,
již dnes bych spatřil rád,
to vlnění lánů jak žen boků,
klid, štěstí, úsměv – snad?

Žít je nutno, práce je cnost,
selská píle dále má budoucnost.

Jaké to za třista roků bude,
zda věčně otrok a též pán?
O nich jen zmínka v pohádkách zbude
a navždy je na věčnost vykázán.

Chléb je základ i za třista roků,
rovněž tak polí a rolníka kroků.

Publikoval(a): děda včela, 4.3.2016