Borovice
Borovice
Tak jemně vytrhly mě ze spánku,
tak jemně jako matčina dlaň,
pošimraly mě na víčkách,
zlatá a temná, zas zlatá pláň.
Za oknem mého procitnutí
vítr si hrál s jejími vlasy,
rusá, jako červánky kůra její,
a slunce zlatilo ji do krásy.
A ona tančila, vítr ji poháněl,
vášní se nechala pobláznit,
tančila jako... jakoby chtěla snad
tancem svým jaro přivábit.
Publikoval(a):
GabrielleT., 10.3.2016