Anotace: -

Procházím světem nepřítomen,
užívám si života zázraků.
Na co taky pospíchati,
když si můžu všímat mraků?
Procházím se světem sám,
nepoznán, nezastaven.
Leč všichni se mě bojí,
jak jsem v černé róbě zahalen.
Všichni tady máme úděl,
ten můj mne však velmi tíží.
Jak se mám s tebou radovat,
jak? Životem bez obtíží...
Chtěl bych tě hladit Živote,
hýčkat tě, líbat a milovat.
Chtěl bych držet tě za ruce,
tvou krásu si namalovat.
Pořád jsem ti nablízku,
více než jen tušíš.
Však čím blíže ti jsem,
tím více se rozrušíš.
Vidíš mě přicházet
a při tom slábneš.
Je mi jasné,
že mé jméno neuhádneš.
Jak jsem ti nablízku
ze srdce mám čtvrt.
Ty to víš...
Víš, že jméno mé je Smrt.

Publikoval(a): Hakuna, 23.3.2016