Básničky, Poezie, Verše

v

Ztracený

Ztracený

Hakuna Básně » Vlastenecké, národy, válka

Anotace: Na konci bitvy není vítězů, či poražených. Jsou pouze mrtví a ti co si přejí, aby umřeli.

Tak tu stojím.
Jen tak sám.
Sám. Uprostřed pole,
co vzhlíží k mrtvolám.

Kdo je vítězem,
jenž předivo osudu utkává?
Pouze vítr ví,
když s praporky si pohrává.

Sám mezi mrtvými tu stojím.
Sám...
Posledního soudu se bojím.

Bože všemohoucí!
Zde je v krvi tonoucí.
Prosím tě o odpuštění,
z tohoto hrobu vysvobození.

Čekám sám a čekám věrně,
ale vysvobození se schovává stejně.

Tak si na mne zanevřel přece?
Na služebníka svého?
Na mne můj pane?
Služebníka věrného?

Vzdávám se tedy víry své!
Nechť utichnou ty bláboly žalostné...

Za zem padla má zbroj blyštivá.
Helma jenom ťukla dutě.
Padám na kolena svá.
"Mezi mrtvé zvu tě."

Tak ulehám do kaluže
z bratří krve stvořené.
Kapka slzy na mne padla.
Na čelo mé zbrocené.

Pekla či nebe není.
Každý si tu svého hledí.
Toulám se tu jen tak sám.
Jen tak... Už tě ani nehledám.
Publikoval(a): Hakuna, 25.3.2016
Přečteno (237x)
Tipy (3) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: Kiwi-Alone, Mirastus, Wčelka

Spodek

Stránka generována 26.12.2024 09:14
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti