Roland
Roland
Anotace: Životopis ve verších
Roland
Poslední dny se rychle blíží,
má Stará známá se kvapem plíží.
Mám sní už teď odejít?
Nebo na tomto světě ještě žít?
Přináším všem trápení,
nebo je to jenom mámení?
Žiji stále bez lásky,
a kladu si otázky.
Proč mě všichni nesnáší,
a prach na mě nanaší?
Dřív jsem býval oblíbený,
a teďka se všechno mění.
Co jsem míval za práci?
Prodával jsem extázi.
Pak se všechno změnilo,
málem mě to zabilo.
Poznal jsem krásnou holku,
a v sobě ucítil velkou kulku.
Přestal jsem hned s kouřením,
mým občasným trápením.
Přines bych ji modré z nebe,
kdybych jí viděl vedle sebe.
Jenže já mám stále smůlu,
a ukrývám se ve svém úlu.
Piju, kouřím opět zas,
a jednou si zlomím vaz.
Takže k smrti další krok,
nebudu už čekat ani rok.
Se smrtí se setkáme,
a ruce si podáme.
Zabalí mě do černé,
vše bude už jen věčné.
Publikoval(a):
Cerbl, 27.3.2016