Anotace: Když Vás nutí psát už i počasí. Aneb příroda, inspirace největší.

Jak zvláštní je, že v zachmuřeném počasí
Špatno a smutek v nás se nachází
A když zas slunko vysvitne
Z čista jasna, naděje se vyskytne.

Když venku je krásně, voní tráva
Když ptačí sbor zkouší
Když i tulák leze z houští
To všechno radost nám dává.

Když bosky šlapem po zemi
Či vdechujem svěží vůni květin
Když prožíváme každou z vteřin
To pak pro nenávist místo není.

Ze školního okna, sleduji jara průběh
Už vidím sebe venku
Jak vína držím sklenku
Už plánuji si tohoto dne příběh.

Publikoval(a): Jera_lu, 1.4.2016