Anotace: popis podzimní krajiny

Podzimní krajina

Pokaždé když vdechuji vůni podzimu,
po hřbetě mě pohladí tajná čarodějka,
barevné stromoví připravuje se již na zimu,
na suché větvi prozpěvuje si čejka.

Listí padající ze svých stvořitelů hraje všemi barvami,
po ránu husté mlhy pokrývají vonný les,
tlející dřevo je prolézáno hladovými larvami,
mezi kmeny statných starců kličkuje vítr coby běs.

Na tváři líbá mne příjemný chladný větřík,
co i sebevětší slzu vysuší,
co vyléčí sebebolavější jizvu na duši,
o kráse těchto podzimních chvil málokdo tuší.

Jako návštěvník v chrámu matky přírody,
co uvedla mne ve své mateřské lůno,
připadám si jako v Manetově krajině,
krásu její dokáže popsat bůh jedině.

Publikoval(a): maca07, 27.10.2010