Anotace: O mém vztahu k poezii

Vzdálen žiji v pomyslnu,
ty mě voláš zpět,
já ti žehnám nebo klnu
pro skutečný svět.

Budeš žít i ve věčnosti,
všechno má svůj čas,
nemůžu se bránit dosti
navracet se zas.

Jsou zdroje světel, taky stínů
sahající k nebi až,
jsou mrakodrapy plné snění,
sny jako má osobní stráž.

Avantgardou, fantazií
nechám vést svůj osud rád,
přetváří se v poezii,
i ta má svůj pevný řád.

Jsou dobrodružství těchto řádů,
jsou vítězství za cenu ztrát,
jsou hranice možností a činů,
přesto mám svůj život rád.

Publikoval(a): podnebný, 11.4.2016