Anotace: Tuto báseň jsem napsala, když se mi stýskalo po příteli a nemohli jsme se vidět...

Ať sním, či bdím, stále na tebe myslím...
Až přjde den, kdy dotýkat se tě smím,
Budu se dotýkat jemně, něžně, opatrně.

Budu se dotýkat míst, která zachvějí se pod mým dotekem,
budu líbat místa, která uhýbají před mým polibkem
a přitom dělat jen to, co ti bude příjemné.

Stáhnu si vlasy, aby tě nelochtaly,
sundám si tričko, aby se tvé oči pokochaly,
nechám tě, aby ses mě dotýkal.

Nechám tvé prsty přejíždět po mém krku, ramenech, prsech.
Budu čekat na to napětí v žaludku, na srdci, v prstech,
které ve mně vzrušení vyvolává.

Budu tě lochtat konečky prstů na kůži nejjemnější,
není chvíle nádhernější,
než být vedle tebe.

Budu líbat tvá ústa a s jazýčky si hrát,
budu dělat vše to, co máš tak rád,
a poslouchat tvůj tlukot srdce.

Nechám tě, abys mě hladil přes prsa, po břiše, stále níž,
nechám tvé prsty, aby zkoumaly tu skrýš,
nechám tě do sebe proniknout.

Potom konečně, až budeš ty ve mně, až budeme spojeni,
budu já i ty, oba snad spokojeni,
že patříme jeden druhému...

Publikoval(a): Endee, 1.11.2010