Anotace: Jarním loukám...

Dotek vánku s tváří jara
pohladí mne po duši
louka plná krásných vůní
mírné vlnky modrých tůní
modrý kvítek co se sluní
co způsobí netuší...

Proměny mé duše v čase
přetvářené proudem dní
usmálo se slunce zase
tetelíc se v jarní kráse
na sluníčku vyhřívá se
chvěje se a tiše sní...

Pohladil jsem tohle kvítí
jenom zlehka s povděkem
žlutá koule stále svítí
ukrývá svou zlatou sítí
to tajemství zrodu žití
jak se státi člověkem...

Publikoval(a): Petrarca, 22.4.2016