Anotace: Anotaci napsat nemohu.

Že prý ze spánku se vždy probudíš,
ale z mého snu není cesty,
nemá konec, nezná slovo smrt.
Proto když jsem měl možnost
přičichnout s pohrdáním
vlasům tvým.
Příkaz zněl jasně, milovat!
Z nebezpečné rychlosti
přejít ve vteřiny dvě,
jež mají trvat roky dva,
pokračovat v nečekaný závěr.
Že prý ze sna se probudím,
ale z mého spánku neznám cestu..
Pokud máš být kouř,
já nadechnu svět z plných plic
a je jedno, že úniku nebude,
toho již pár let není.
To, co vám říkám teď na nejpošetilejší
otázku tkající věky,
řeknu vám i na sklonku všeho:
Vždy se mám skvěle, i na kolenou,
i v oblacích..
A bylo vás nad stovky, těch, kdo nechápou,
tak prosté, jsem věrný svému přesvědčení,
i pokud pláču za odbíjení půlnoci,
kdy začíná hodina zoufalství..

Publikoval(a): MV1, 3.5.2016