Anotace: Zase nebyla ta pravá

Pár chvil jsem měla v hlavě jenom tebe
S tebou jsem se dotkla nebe
Po dešti jsem se dotkla duhy
Když miloval jsi mě tolika druhy
Ztratila jsem kvůli tobě hlavu
Vřeštila štěstím jak Viktorka u splavu
Věštba řekla, než stromy vykvetou
Zahořím velkou láskou… však prokletou?

Najednou přišel první Máj
A tys mi řekl: Good bye…
Stromy už kvetou, já jsem zas sama
Vzpomínám na naše promilovaná rána.
Po dešti už nepřišla duha
Citově jsem zase chudá

Jen si vzpomenu na tvé oči
Svět se se mnou pootočí
Neumím se tomu postavit čelem
A probírám se tím jak černobílým leporelem
Zdává se mi, že stojíš na prahu mých dveří
A mé oči těm tvým zase věří
Ty ale nejsi pro mě ten pravý
Všichni kolem mě se k tomu rozumě staví
Však mě tu stéká slza po tváři
Fakt bych si přála, ať už se zadaří
A já se zase dotkla barevné duhy
A milovala bych Tě všemi druhy…

Publikoval(a): janca87, 11.5.2016