Jarní...
Jarní...
Rozkvetlá do tvaru čistého štěstí
lístky jak závoj ji halí
je v řece osudu naděje zvěstí
svítáním pro ty co spali
Tak křehká nad ránem zmáčena rosou
slabou a bezbrannou zdá se
v bezpečí před zlem a před ženci s kosou
ukryta v bezbřehé kráse
Síla však nesmírná v duši té dřímá
láska jí ze srdce prýští
pravdě je věrná a jak cesta přímá
nadějí je pro dny příští
Publikoval(a):
Petrarca, 13.5.2016