Anotace: to jsem asi kdysi byla...

~~~~~~~~
Ráno mě probouzí
štěbetání ptáků
a z blízké tratě
rachot motoráků
a taky listí
co na stromech si šustí
a když mi řekneš
„jsi mé štěstí“.
*
Někdy mi doneseš
do postele snídani
a ještě jednu růži
co držíš ve dlani
otevřeš okno
pozveš slunce dál
já nevím proč se mi
takový sen zdál.
*
V koupelně mě sprcha
vzbudí docela
ne že bych s tebou
už být nechtěla
jen o tobě snít
už nemá žádnou cenu
ty sis našel dávno
/nebo ona tebe/
v černém ženu.
*
Ale mě dál budí
to štěbetání ptáků
a houkání a rachot
různých vlaků
jen slunce si pozvu
sama do pokoje
ať jako kdysi ty,
mě lásko hřeje.
*
I když to slunce
mraky zakrývají
a všechno snad
živou vodou polévají
z trávy a květů
déšť smyje prach
v parku v lese
ve všech zahradách.
*
A ti ptáci pořád
ráno štěbetají
tím štěbetáním
slunce přivolají…
***

Publikoval(a): Květka Š., 14.5.2016