Anotace: Zvednutá rukavice :-D. Smekám před Pájou (virino). Hlavně její zásluhou totiž tenhle text vznikl. Moooc děkuji za spolupráci. Jsou dny, kdy Tě prostě baví psát ...

rozprášená v útrobách slepoty
v němých výkřicích,
jež dělí svět na já a ty

rosou louka opilá
lepí se na paty
jak životní prohmaty
nese si oddaně já a ty

v kapsách hledám klíč
od třinácté komnaty
po zborcených schodech
šplháme k víře v já a ty

pak obujeme boty
z předešlé golgoty
plenkám bez vaty
smějem se já a ty.

A není to k uzoufání,
žít život, co žití brání
pták zpívá za mřížemi,
kůň přivykl opratím
dál hledáme cesty,
kde není ty.

Publikoval(a): Marcone, 24.5.2016