Anotace: Jarní romance s nádechem podzimu...

Jaro když připlouvá na květech šeříku,
podvečer dávnými touhami voní.
Rukou už vrásčitou čas bere za kliku
snažíš se zbytečně stárnoucí básníku
dosáhnout na hřívy divokých koní.

Za lásku platil jsi hodně snad ze zvyku,
naivní romantik jenž tápe v mnohém.
Vzpomínky jak suché květiny v košíku
dříve či později změní se ve mžiku
v zažloutlou pozvánku na schůzku s Bohem.

Publikoval(a): Mirastus, 24.5.2016