Básničky, Poezie, Verše

v

V tom čase poledním

V tom čase poledním

V tom čase poledním

Utíkám ke křišťálové řece,
ty tam sedíš, držíš studené oblázky v pravé ruce.
Ve vlasech věnec z kopretin,
motýlí křídla v barvách duhy
v tom čase poledním.
Každý slunný paprsek
odráží se v nich jako stříbrné provázky.
Z pavučin utkaný opasek,
propadám se hluboce do lásky.

Úsměv stydlivý jako západ slunce,
oči podobné večerní tůňce.
Hluboké, tajemné, smutné i veselé,
v zahradách světa působí nesměle.
Nohy ponořené do vody
pohupujíc se sem a tam,
jen já jsem poslední,
ale s polibkem dlouho neváhám.

Tvé dokonalé rty na mých,
tvé jemné tváře položené v mých dlaních.
Cítím tvé bušící srdce,
ty hnědé pramínky vlasů
dotýkající se mých ramen.
Naše siluety objímá zlatavé slunce,
už není více trpkých časů,
ukládám si na památku do kapsy kámen.
Docela malý, ale nádherný
tvá motýlí křídla mě objímají,
úžasně mi je, v tomto čase poledním.
Publikoval(a): slzy-deště, 31.5.2016
Přečteno (126x)
Tipy (6) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: Lipová, Pavíočko, Mirastus, Desiré, gogol

Spodek

Stránka generována 18.12.2024 20:59
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti